Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pár básniček

 

Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy.

Nejsem tam.

Nespím, to zjistíte brzy.

Jsem tisíc větrů a všechno jejich vlání.

Jsem jiskření stříbřitých sněžných plání.

Jsem sluneční svit na zralém obilí.

Jsem podzimní déšť, všechno zaliji.

Když se probudíte do ranního ticha,

já jsem ten čilý šum, co na vás svěže dýchá,

zpěv ptáků, co v kruhu víří ve výškách.

Jsem hvězdy, co nocí září jako zlatý prach.

Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy.

Nejsem tam.

Nespím, to zjistíte brzy.

(Neznámý autor)

 

Tvé srdce sebou vždy nosím,
mám ho ve svém srdci,
nikdy ho neopouštím,
tam kam jdu já,
jdeš i Ty můj drahý,
takže každý můj čin je i konem Tvým,
má lásko.
Smrti se nebojím,
Ty osudem jsi mým,
nejdražší,
nechci znát svět,
mým vesmírem jsi jenom Ty,
můj anděli,
To je tajemství jež nikdo nezná,
to je kořen kořenů,
a pupen pupenů,
a koruna korun stromu, zvaného život,
jenž sahá výš než duše může snít,
či mysl se skrýt,
to je zázrak,
co hvězdy na nebi drží.
Tvé srdce sebou,
nosím ve svém srdci!

(E. E. Cummings)

 

 

 

Obrazek